Běžné ráno
Dnešní ráno – vzbudil mě zvonek u dveří, někdo se o něho zvenku opřel a zvonil a zvonil …. vyletěla jsem z postele, otevřela dveře, zakopla o Taru, která tam chrápala a přes své chrápání to zvonění neslyšela, začala štěkat a letěly jsme obě dolů. O zvonek se opírala paní z Hřebíku, která bydlí kousek od nás, byla v podroušeném stavu a chtěla půjčit 300,- Kč. Já, lidumil, jsem jí dala 200,- Kč s tím, že je už nikdy neuvidím. Neuměla jsme ji říct, že ji nic nedám. Seběhla se kolem mě smečka zvířat, dožadovala se mazlení, škádlení a hraní, nevěděla jsem, na koho dřív šáhnout, koho dřív podrbat ….šla jsem do kuchyně, že jim nachystám jídlo – 4 misky, 4 hladové krky, každý něco dostal, Tara na zem do chodby, Nela a Merlin na poličku (aby tam Tara nedostala, Mionka v kuchyni na bar, aby ji to ostatní nesnědli, kočky přecházeli k psí misce a pes ke kočičím, nějak si to povyměňovali, Mionka si místo jídla začala hrát s ubrusem, neustále ho strhávala i s květináčem se stolu, tak jsem zametala střepy a hlínu, mezitím ji Nela snědla její snídani a do toho se Tara počurala v chodbě na koberec …..takže jsem čistila koberec a zlobila se na Taru, ta byla tak nešťastná, že se schlíplým ocáskem vyšla nahoru a brečela Radkovi u dveří do ložnice, úplně jíkala a to jsem ji jenom řekla, že je zlá a nehodná holka …. teď jsem se kontrolovala v práci, jestli jsem vůbec učesaná, oblečená a jestli moc nesmrdím....
